JSEM CELÁ! JSEM CELÁ!!!

Je to vždycky nádherný zážitek a slavnostní chvíle. Obvykle lidé přijdou s úplně jiným tématem. Už se dohodneme na tom, jakou metodu pro něj zvolíme, čím začneme. A pak já někdy řeknu: Ještě je ale třeba zjistit, zda jsme tu sami. Zda s vámi nepřišel ještě někdo jiný, koho máte energeticky nastěhovaného do systému. Kdybychom tohle nezkontrolovali, mohlo by se stát, že byste při procesu sezení cítil/a i emoce (klasicky: lítost, vztek, nedostatečnost apod.), které nejsou vaše a nebyl by průběh sezení tak čistý a jemný.

Oddělování energií a jejich vracení na místa tam, kam v našem nejbližším okolí patří, by se mělo učit už ve škole. Ale neučí. Společnost nás učí myslet a nikoliv cítit.

KDO VE MNĚ BYDLÍ?

A pak se to stane. Zjistím, že klient nepřišel tak úplně sám a začnu z jeho systému senzitivně načítat konkrétní emoce, říkat konkrétní věty a chovat se jako někdo. Ptám se: "Kdo to je?" Klient pozná o koho jde. Může jít o někoho, s kým je momentálně v kontaktu: o kamarádku, která na něj hooodně myslí, o partnera, děti, které ho energeticky “obsadily”, kolegu, mámu, otce atd. To, že na nás visí cizí energie je naprosto běžný jev a je dobré mu věnovat pozornost vždy, když je to nepříjemné. Někdo jsme citlivější, jiný méně. Někdo s tím umí pracovat, ani o tom neví, jiný ne. Každý z nás je jiný a má jinou zkušenost.

Společně tu energii vypustíme ze systému a vrátíme ji, kam patří. A jdeme na původně zadané téma. Někdy se ale stane, že jde o člena rodiny, který se do nás opravdu výrazně “vtiskl" už v dětství a od té doby v nás tak trochu “bydlí”. Babička, teta, děda, otec, matka… bývají to například lidé, které jsme v dětství milovali a měli je za vzor až příliš. Lidé, které jsme milovali a oni nám nedokázali dát bezpečí. Lidé, kteří pro nás byli tak podstatní, že jsme si nevšimli jejich vnitřních mechanismů manipulace, strachů, negativního životního postoje, života v oběti, nenávisti k mužům a pod. nebo lidé, které jsme milovali snad více než sebe. Bez nichž bychom si naši identitu nedokázali představit. Tento objev bývá velmi překvapivý včetně zkutečnosti, jak snadno lze načíst. Ale sedí. Je zřejmý. Náhle musí téma, které jsme původně měli řešit, počkat.

Bývají to dominantní osobnosti rodu. Ovšem podstatou jejich dominance může být například i postoj oběti “Neměla jsem v životě štěstí, jsem chudinka a potřebuju péči!” nebo “Vždycky jsem všechno v téhle rodině zařídil já. Nikdo jiný se tu o sebe neumí postarat!” nebo “Miluju tě holčičko, ale je mi tě tak líto, že ti život nedopřál lepší rodiče, že tě nikdy nepřestanu litovat.” Atd. atd. atd. atd. atd. atd. atd.

Pracujeme s tím, dýcháme, vracíme, co kam patří. Dochází k energetickým procesům v těle, točení hlavy, třesení, lehké pocení, žízni, potřebě pohybu…. lidé se tak učí projít vědomým energetickým procesem. A to je důležitý bonus.

NÁVRAT K SOBĚ

A teď ta třešinka na dortu. Může se stát, že je potřeba nejen VRÁTIT to, co není naše, ale VZÍT SI zpět, co je naše. Naši “autoritu”, naše: “Já vím, co chci”, naše: “Já vím, kdo jsem”. Čili naši duši. Ta se totiž v dětství mohla bezelstně tak trochu přestěhovat do domečku dané osoby i se svou autoritou, protože ona osoba “to přece ví všechno lépe než my”. A pak nastane ten nádherný zážitek a slavnostní chvíle. Pozveme duši zpět. Klient ji často i vidí a vždy cítí a saje ji pod mým vedením zpět do svého systému. Popisuje své pocity. Náhle volá: "To je fantastický, jak je to plný, to co mám uvnitř! Už to není prázdný!” nebo “Já jsem celá! Jsem celá!” Lidé se mi mění před očima, oči jim září, jiskří, tělo se narovná, jsou v úžasu, jsou náhle dojatí, našli to, co tak dlouho hledali a nevěděli, jak na to!

Udělali důležitý krok k “Já jsem. Já vím, kdo jsem.” Odcházejí být sami sebou, pečovat o svůj poklad. Jak říkám - je to vždycky nádherný zážitek a slavnostní chvíle.