Kde se bere ta únava? A hlava v mikrovlnce? A jak se liší nemoc a shift?
Píší mi kamarádky, že cítí neustálou únavu a nebo že jsou nemocné, že hodně spí a mají tendenci nedělat nic. Už zase. Jakoby to v lednu nestačilo. Pokud se vás to také týká, možná vás bude zajímat, jak tyto stavy únavy zažívám a řeším já.
Přes víkend jsem prospala téměř tři dny a tři noci v bolestech hlavy, těla a v potu. Ano, byly velké mrazy, ale mě nebyla zima. Setnulo mě to nekompromisně ve vteřině, jako by někdo řekl: “Lež a spi.” a podetnul mi nohy. A tak jsem to i přijala. Ale vždycky se ptám proč a čistím emocionální příčiny - přítomné i minulé i velmi dávné a nemoc se díky tomu přehoupne přes svůj vrcholek a odejde. Jenomže tentokrát opravdu nepřišla žádná odpověď. Nenašla jsem žádnou emocionální příčinu, ani v přítomnosti, ani v minulosti, ani nikde jinde. Nic, co by se tzv. "čistilo". O čem mě tedy tyhle stavy mají informovat? Co si mám uvědomit? Co se děje?

Tiredness (Adam Bird Photography)
TOHLE NENÍ NEMOC!
Nechám se v takové situaci vždy vést tím, co cítím, co mi přijde... a to se postupně skládá do nějakého obrazu. Tentokrát mě rozbolel močový měchýř. Moje reakce byla: "To není možné, jak to, vždyť je zdravý." Metodou kineziologie, sebeléčení i regresí se mi totiž povedlo už před více než rokem rozklíčovat příčiny mých chronických zánětů v téhle oblasti a vyčistit je. A měchýřem jsme od té doby velcí kamarádi :-) a má se už tak dobře, že si už dlouho ani nepíšeme (obrazně řečeno), prostě je zdráv. V tu chvíli mi přišlo: “Měchýř mě bolí proto, že je to nesnazší způsob, jak mě dostat do postele.” A tak se i stalo. Uvařila jsem si heřmánkový čaj a zalezla. V meditaci jsem nenašla nic uloženého v těle, za co by se tahle informace těla dala chytit, jen jsem načetla že nejde o zánět, ale o pouhé podráždění stěny měchýře zevnitř. Při meditaci jsem usnula.
Začala jsem se potit a začalo mi být opravdu nepříjemně, totální únava a tíha. Bolest z měchýře se přestěhovala do šíje a páteře a já jsem si v poloze na břiše se skrčenýma nohama pod sebou a s rukama, které tlačily mou hlavu ke kolenům všimla, že ztuhlá bolavá šíje mi připomíná mou dávnou boreliózu. Za chvíli bolest z krku zmizela a rozbolely mě čelní dutiny… to už jsem pochopila, že se bolest stěhuje po místech, na která jsem dříve aplikovala antibiotika. Napadlo mě, že se mi v těle aktivuje nová imunita, která si potřebuje ošéfovat citlivé oblasti (ano, několik dnů před tím jsem se dostala ke krásnému aktu odpuštění sobě i druhým) a ulevilo se mi, že vím, co se děje. Jen ať se imunita trénuje.
HLAVA V MIKROVLNCE
Ale proč právě teď a takhle? Bolesti postupně odcházely, jen ta v měchýři zůstávala, respektive aktivovala se vždy nad ránem, to abych si nemyslela, že mám vstávat. Rozbolela mě hlava - celá její zadní část. Pro tenhle typ bolesti se vžilo v mezinárodní komunitě light workerů, označení “jako když strčíš hlavu do mikrovlnky” a máš jí tam několik hodin. Bylo to silnější, než kdy dřív. Přišlo mi, že se mi v mozku skutečně aktivují oblasti, které dříve nebyly (možná ještě nikdy) aktivovány. Že se mi v mozku otevírají celé nové světy. Spala jsem tři dny a tři noci, spoustu času cestovala v sobě, nebo ve snech (jeden brutální, surreálný o nemožnosti se pohnout, což u mě nebývá časté), léčila se světlem a spoustu času jen ležela. Říkala jsem si: tuhle nemoc nelze pojmenovat, není to chřipka, není to nachlazení, není to zánět… je to vůbec nemoc? Není! Je to asi čistý SHIFT, aktivovaný patrně úplňkem a doprovázený menstruací (velmi pozvolnou a příjemnou - aspoň že tak :-) ). Ale takhle silný???
Následně jsem na internetu objevila spoustu zpráv v jedné spirituální ženské komunitě, že příznaky, které mám já, mají další desítky vysoce senzitivních žen po celé zeměkouli. Stejné příznaky šly často do detailů: například pocit “je to, co piju vůbec voda?” A pak další sdílení s kamarádkou... ano, takže je to shift a je mocný jako hrom.
CO JE TO “SHIFT"?
Slovem "shift” se označuje proces na nevědomé úrovni, kterým procházíme, abychom nabyli vyššího levelu vědomí. Je to proces energeticky podporovaný zvyšujícími se vibracemi planety. Máme pocit, že jsme nuceni jím “prolézt” skrz a dokud jsem ještě řešila slovo "nuceni", kladla jsem tomu občas odpor. Protože svou vnitřní spirituální cestu jsem nastoupila právě kvůli své svobodné vůli a ne kvůli nucení čehokoliv. Teď už je mi jasné, že čím dříve to zjsitím a klidněji to přijmu, tím snáz projdu. Učím se klidu a pevnosti uprostřed hurikánu. V průběhu shiftu je potřeba POSLECHNOUT energie, které se nekompromisně dějí a jen je nechat proběhnout. Svým spirituálním vývojem sloužíme nejen sobě ale i kolektivnímu vědomí, a i proto je tato naše cesta podporována a takto urychlována shifty. Často to lidé přirovnávají k surfování po velkých vlnách. Když se v tom naučíš pohybovat a víš, co se děje, máš šanci to dát. Když ne, potopí tě to a projdeš si emociálním údolím, kterým si ještě potřebuješ projít, abys pochopil a byl příště lépe připraven.
SHIFT si taky někdy představuju jako proces porodu. Když přijdou kontrakce, nelze s nimi smlouvat: “Hele, teď ne, co třeba až za rok, he???” :-) Prostě se to děje tady a teď a pojď, come on!!! Když jsou silné, bývají shifty označovány za SHIFTY-SHITY. :-)
A aby bylo ještě jasněji, o čem je řeč: děje se nám to téměř všem od podzimu loňského roku (jen určitě každému trochu jinak na jiných vibracích a úrovních vědomí) a od ledna to stále ve vlnách zesiluje. Moje senzitivita je vysoká a proto mě to potkává takto intenzivně. Někdo ale cítí pouze únavu, útlum, nemožnost se věnovat tomu, co bylo naplánováno, zastavení v čase a podobně. Součástí shiftů jsou i průchody emočními zkouškami, které se jakoby odnikud silně vynořují. Náhlá vlna zloby, náhlá vlna pláče. Jsou to vlny energií, po nichž je doporučeno surfovat tím, že si je uvědomím, než do nich padat.
PROČ TA ÚNAVA?
Shifty se v čase proměňují a jsou vlastně nepříjemné jen proto, že nás tak rychle vibračně posouvají o kvantový skok výš. Když jsou pozvolné, mohou probíhat v meditaci, v nádheře napojení. Ale když jsou rychlé a jdou přímo na buněčnou úroveň, je to síla. Když jsem to vloni zažila poprvé, měla jsem pocit, že jsem jako Neo, kterému vrazili zezadu do krku kabely a loudují ho novými programy Matrixu. Můj milovaný Neo se v této scéně klepe na křesle mnoho hodin a všichni se diví, kolik toho vydrží. A my, kteří jsme už prohlédli, že Matrix existuje a chceme zažívat více a více vnitřní svobody, jsme nyní také takto loudováni, jenomže u toho nahrávání nových programů do těla i mozku normálně fungujeme, pracujeme, pečujeme o děti atd. - už je dostatečně jasné, proč jsme tolik unavení???
Procházíme kvantovým skokem, kdy staré nefunkční umírá a rodí se nový duchovní rozměr nás i celé společnosti. To vše probíhá na všech úrovních v nás i kolem nás.
PROBUZENÍ A VTĚLENÍ
Upřímně - znám i shiftové stavy, kdy si s nadsázkou říkám: Ta "stará" ezoterika, co všem slibovala štěstí a lásku na růžovém obláčku - to byly doby :-) a nebo: Chci být raději robotem a dostávat fixní plat za nesmyslnou práci a utrácet ho za zábavu a žít v blažené nevědomosti :-) - ne, teď si opravdu jen dělám legraci. :-) Ono naštěstí není cesty zpět. Dary, které v sobě na cestě k vědomému bytí nacházíme jsou nesmírné a zvyšování vibrací už nastoupilo té intenzty, že nepochybuji o tom, že "Bůh přichází".
Zajímavé je v tomto kontextu i to, co se mi od začátku roku 2018 děje na terapeutických sezeních. Když se vypravíme za světlem do svého duchovního srdce a rozdýcháváme ho… rozsvítíme se a napojíme se na vesmír… je to nádherný, často iniciující zážitek do světla božské lásky, z níž jsme ve skutečnosti stvořeni. V poslední době se ale děje něco jiného - lidé se rozsvítí tak, že to světlo směřuje a putuje přímo a jen do jejich těla. Rozsvítí se jim všechny buňky v těle, aktivují se - světlo se zjevuje různě - jako síť, jako světelné výboje, zář, láva… ale to není podstatné - nevyzařuje z duše, ale vyzařuje z těla.
Vysvětluju si tento jev tak, že je právě teď a tady potřeba, aby se mnoho důležitých procesů dělo přímo v těle. Už nejde nejen o “awakening”, ale i o “embodyment”. Nejde jen o "probuzení se", ale i o "vtělení". Vtělení se nás, světelných bytostí, přímo do hmoty, do těla. Do těl savců na planetě Zemi. Světelné meditace s tělem vřele doporučuji.
NEKONEČNÁ JAKO LAŇ
Po těch třech nocích a dnech v posteli najednou z ničeho nic přišel absolutní klid, jako když ustřihneš nit. Ale byl a je to KLID, kdy se nešustne ani lísteček… kdy vše je stvořeno jen proto, že je to stvořeno, klid, který asi ani neumím popsat, ale který mám pocit, že mě kotví navždy, protože to je on. Nic takového jsem nikdy v životě necítila. Hluboko ve mně, v mé třetí čakře nastalo nesmírné uzemnění. Moje oči se spánkem natolik uvolnily a zároveň i proměnily svou funkci, že jsem ucítila jaké to je, opravdu JEN pozorovat. A to natolik, že vnímám každé mrknutí. Pomalu a jemně. Když jsme totiž napojeni na své božské já a na své vnitřní instinkty, oči (smysly) už nepotřebujeme tolik jako dříve.
Jak popsat ten klid? Jako bych byla laň, která (s plným vědomím!) leží v nekonečně příjemném stínu stromu a pozoruje očima nekonečně nádhernou přírodu vůkol, která je ale stejně samozřejmá jako… jako všechno. Je to tak jednoduché! Laň nepřemýšlí! Jenom je a jedná instintivně. Dýchám ne-ko-ne-čně pomalu. A čím déle se do toho nořím, tím více tuším, že takto hluboký klid a mír je zdrojem nekonečné, opravdu nekonečné síly.
Shift stále dojíždí, stále cítím únavu... je toho tentokrát na mě opravdu dost. Mezitím mi píší klientky, jak se jim ulevuje, jak se otevírají, kvetou a napojují díky našim sezením... a to jsou tak nádherné energetické sprchy uprostřed vší té únavy... děkuju! <3 Poslední dobou se toho děje OPRAVDU MNOHO. Děkuji za to všechno, děkuji za každý moment, který mohu/umím/jsem schopna strávit v tak plné přítomnost, jaké jsem mocna, jakou si dovolím, jaká přichází sama.
A navíc: Tolik se těším na jaro!
V nekonečné lásce
PETRA ANNAIS SVOBODA
Pokud chcete více porozumět tomu, proč se tohle všechno děje, doporučuji anglicky čtoucím blog Very Ingeborg: https://www.facebook.com/thewakeupexperience/ a také Astrologii Petry Nel.